V průběhu studia na vysoké škole se stále setkáváme s myšlenkami jiných lidí - čteme je, slyšíme na přednáškách, využíváme je pro vlastní práci. Proto je důležité si uvědomit, že pokaždé, když použijeme nepůvodní myšlenku, je naší povinností uvést zdroj, ze kterého jsme čerpali, jméno autora popřípadě i další doplňující informace. V případě, tak neučiníme, stáváme se tvůrci plagiátu.

Co je to plagiát? A jak to souvisí se mnou?

Norma ČSN ISO 5127-2003 definuje plagiát jako „představení duševního díla jiného autora půjčeného nebo napodobeného v celku nebo z části, jako svého vlastního".

Jinak řečeno, užití jakékoliv myšlenky v odborné práci (ať už jsme se s ní setkali v písemné, obrazové, mluvené či jiné podobě) bez uvedení jejího autora je plagiátorství. Vytvořením plagiátu porušuje jeho autor nejen základní pravida vědecké etiky, ale také Autorský zákon.

Část portálu, ve které se nyní nacházíte by vám mohla pomoci vyhnout se plagiátorství, poradit vám, jak citovat informační zdroje a coje to vědecká etika.

Jak se vyhnu plagiátorství?

Existuje několik základních zásad, které vám pomohou vyhnout se plagiátorství. Pokusíme se tyto zásady vysvětlit na příkladech.

Představte si, že při psaní vaší bakalářské či diplomové práce narazíte na následující text:

„Jedním z mnoha trendů, které se v poslední době v Evropě projevují a jejichž cílem je posílit roli a funkci vzdělávání ve společnosti, je i aktivní znalost cizích jazyků. Tento úkol, který vychází z požadavku multikulturální výchovy a týká se schopnosti každého občana Evropské unie komunikovat v oficiálním jazyku členské země a v dalších nejméně dvou jazycích EU, je považován v rámci evropské integrace za velmi důležitý."

Rádi byste tento text využili ke své práci. Máte několik možností, jak to udělat.

Například dokument vůbec necitovat, do textu vaší práce jej jednoduše překopírovat či přepsat, například takto:

„Jedním z mnoha trendů, které se v současnosti Evropské unii projevují, je aktivní znalost cizích jazyků. Tento úkol se týká schopnosti každého občana EU komunikovat v oficiálním jazyce dané členské země a alespoň dvou dalších jazycích EU. V rámci evropské integrace je tato schopnost velice důležitá."

Pokud byste však postupovali takto, dopouštíte se plagiátorství a můžete za něj být potrestáni.

Proč se jedná o plagiát?

Autor pouze vypustil některé věty, změnil jejich pořadí, zaměnil slova za jejich synonyma atd. Závažnějším přečinem proti vědecké etice je však to, že vůbec necitoval autorku originálního dokumentu.

Jak z toho ven?

Je několik možností:

a) Parafráze původního textu - využijeme myšlenky jiného autora, ale formulujeme je vlastními slovy. I v tomto případě je nutné přesně uvést, odkud jsme informace čerpali.

Příklad parafráze:

Každý člověk žijící v Evropské unii by měl být schopen komunikovat alespoň ve třech jazycích používaných v tomto společenství (jazyk jeho vlastní země a minimálně dva jazyky dalších členských zemí). Znalost cizích jazyků je povážována za velice důležitou také z hlediska multikulturální výchovy. (Smejkalová 167)

b) Využití parafráze s vloženými doslovnými citacemi - využijeme myšlenky jiného autora, ale formulujeme je vlastními slovy. V textu použijeme i části originálních vět, tyto části však vždy uvádíme v uvozovkách. I v tomto případě je nutné přesně uvést, odkud jsme informace čerpali.

Příklad parafráze s doslovnými citacemi:

Každý člověk žijící v Evropské unii by měl být schopen „komunikovat v oficiálním jazyku členské země a v dalších nejméně dvou jazycích EU". Znalost cizích jazyků je povážována za velice důležitou také z hlediska multikulturální výchovy. (Smejkalová 167)

Proč se nejedná o plagiáty?

Autor použil svá vlastní slova, zveřejnil také autora původní myšlenky.

V další části portálu vám poradíme, jak se vyhnout plagiátorství na základě dodržování několika základních pravidel.