Informační vzdělávání by mělo být v rámci univerzity vytvářeno jako systém vzdělávacích akcí vycházející z analýzy podmínek, možností a potřeb. Při tvorbě systému vzdělávání zpravidla zahrnujeme postupujeme podle následujících bodů [1]:

• stanovení odpovědnosti, vytvoření organizačních a finančních předpokladů,
• vytvoření cílových skupin pro vzdělávání,
• identifikace potřeb vzdělávání,
• tvorba vzdělávacích programů pro skupiny,
• tvorba vzdělávacích projektů,
• organizačně administrativní stránka,
• hodnocení účinnosti.

Náležitosti vzdělávacího projektu

Projekt informačního vzdělávání by měl zahrnovat náležitosti, které popíší a stanoví jak záměry a cíle, tak i obsah, rozsah, výukové metody i organizaci, náklady a způsob financování:

• název vzdělávací aktivity,
• cíle vzdělávací aktivity - konečné i dílčí,
• cílová skupina - charakteristika skupiny, předchozí znalosti, vzdělávací potřeby,
• obsah - osnova a učební plán,
• didaktické formy - přímá výuka, distanční (kombinovaná) výuka, e-learning,
• metody výuky - přednášky, semináře, aktivizující metody, týmová práce,
• učební pomůcky a didaktická technika,
• způsob ukončení vzdělávací aktivity - test, prezentace, závěrečná práce,
• organizační zajištění - místo, čas, harmonogram, zajištění potřebných služeb,
• personální zajištění - pedagog, lektor, garant,
• kalkulace nákladů - lektor, učebna, technika, materiál,
• vedení pedagogické dokumentace - seznam účastníků, hodnocení.

Příklady dokumentů a textů, které poslouží jako vzory pro přípravu a tvorbu projektu informačního vzdělávání najdete na následujících webových stránkách:

Modelový akční plán přípravy projektu informačního vzdělávání je přílohou č. 3 Koncepce informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice. Uvádí přehled jednotlivých kroků při přípravě a tvorbě projektu.

Inspirací pro tvorbu učební osnovy může být Učební osnova předmětu Informační a komunikační technologie (jako osnova předmětu převážně všeobecně vzdělávacího charakteru) pro učební obory SOU.

Významnou pomoc pro přípravu a tvorbu programů pro informační vzdělávání poskytuje Association of College and Research Libraries (ACRL), která je jednou z divizí American Library Association (ALA). Na stránce Information Literacy and Instruction soustřeďuje soubor dokumentů, které jsou významnou podporou pro akademické knihovny při jejich přípravě kurzů informační gramotnosti. Jsou tu standardy kompetencí studentů na vysokých školách, ale i kompetence vyučujících knihovníků, příručky a instrukce založené na principech tvorby učebních programů a na dobré praxi vysokoškolských knihovníků v USA. Výběr dokumentů ACRL se stručnou anotací zahrnuje především ty, které jsou obecně zaměřené. ACRL ale poskytuje i standardy informační gramotnosti pro studenty jednotlivých oborů.

Hodnocení informačního vzdělávání [2]

Hodnocení výsledků vzdělávání ověří znalosti a dovednosti účastníků a schopnost jejich aplikace, jejich postoje a informační chování. Různé metody hodnocení se mohou použít v průběhu vzdělávací aktivity i po jejím skončení (viz způsob ukončení vzdělávací aktivity v projektu). Je ale možné prověřit znalosti účastníků už při zahájení vzdělávání a stejným způsobem i po skončení. Tak získáme přehled o posunu ve znalostech a dovednostech, nebo změně informačního chování účastníků. Jedna z metod hodnocení výsledků vzdělávání - test je podrobněji popsána v článku Tvorba didaktického testu.

Hodnocení vzdělávací aktivity ověřuje účinnost vzdělávání, splnění cílů a identifikuje silné a slabé stránky k tomu k vytvoření zpětné vazby jako základu k vylepšení. Kromě vlastního hodnocení pedagoga či lektora se využívá dotazníku ke zjištění názoru účastníků. Je potřeba stanovit kritéria a metody hodnocení - jaké informace je třeba shromáždit a jakým způsobem.

Často využívanou metodou je dotazník pro účastníky.

Zpravidla obsahuje následující otázky:

• důvod účasti na vzdělávání,
• splnění očekávání na základě vysvětlení a splnění cílů vzdělávací aktivity,
• úroveň organizace - místo, doba, časový rozvrh, administrativa, komunikace, materiál,
• úroveň učebních opor - učebních materiálů, pomůcek, didaktické techniky,
• hodnocení pedagoga, lektora - vystupování, výklad, řeč,
• obsah vzdělávání - aktuálnost, novost, vyváženost témat, naplnění cílů,
• hodnocení výukových metod vzhledem k cílové skupině,
• názor na skupinu účastníků - velikost, přiměřenost kmetodám, vstupní úroveň znalostí a dovedností.

Podívejte se na příklady anket k hodnocení vzdělávací aktivity pro účastníky. Dotazníky a ankety používané pro informační vzdělávání v univerzitních knihovnách jsou většinou interního charakteru a nejsou zveřejňovány na Internetu. Pokud máte své příklady, které byste mohli poskytnout ke zveřejnění, kontaktujte nás, prosím.

Použité zdroje:

1. BRÁZDOVÁ, Zdeňka. Vzdělávání a rozvoj pracovníků, jeho systém a trendy. Pro manažery vzdělávání v knihovnách. 2001. [Materiál pro školení].

2. BRÁZDOVÁ, Zdeňka.Systém vzdělávání a rozvoje pracovníků. Hodnocení účinnosti vzdělávání pro manažery vzdělávání knihoven. 2004. [Materiál pro školení].

Od stejné autorky najdete teoretický článek o efektivitě a hodnocení vzdělávání obecně:

3. BRÁZDOVÁ, Zdeňka. Jak hodnotit efektivitu vzdělávání?